čtvrtek 8.6.
Poslední zprávy z Indiánské osady
Dnešní noc proběhla v poklidu, většinu dětí probudila až budíčková hudba. Indiáni se připravili na snídani, uklidili týpí a vydali se do jídelny (švédské stoly a dnes i lívanečky). Za úklid svých příbytků získali všichni plný počet bodů. Velký Manitou je tentokrát poslal do Černého lesa, kde měli za úkol postavit týpí pro lesní duchy. Indiáni se na cestě zatoulali, až k hranici s cizím kmenem. Navštívili kapličku s magickým pramenem a bylinkovou zahrádku. Posvačili výborná jablíčka a vydali se na cestu zpět. Cestou jsme objevili další část mapy. K obědu byla vločková polévka, rajská omáčka s knedlíkem. Když jsme se pořádně nadlábli, dorazila poslední pošta z domova. Rádi jsme si pak odpočinuli ve svých týpích.
Odpoledne byl v indiánské poště dopis, který nás poslal do opuštěné tvrze . Výprava však měla jeden háček. Indiáni se museli rozdělit na dvě skupiny (určil je los). První skupina vyznačila cestu, a aby to nebylo tak jednoduché připravili si i pár úkolů. Druhá parta pak musela cestu najít a splnit všechny úkoly. Dorazili jsme až k Tvrzi, kde jsme se nasvačili (tvarohové buchty jako od indiánské babičky). Když dorazil i druhý tým, role se vyměnily. Po splnění posledního úkolu se nám ukázal nejdůležitější dílek mapy. Indiáni okamžitě našli křížek s označením polohy pokladu. Po návratu jsme se navečeřeli (rizoto se sýrem, okurkový salát). Po večeři přišel poslední dopis od Velkého Manitou. Nechal indiány složit mapu a pak se smál, že poklad vykopal a schoval ho jinde!!! Museli hledat jeskyni Šedého vlka, kam je zavedla stezka odvahy. I když po ní šli indiáni úplně potmě, tak jeskyni našli i dnes a poklad v ní objevili. Náčelnice sečetly poslední body a spravedlivě ho rozdělily mezi indiány podle zásluh. Nezapomněli jsme ani na naše indiány, kteří nás museli opustit, nebo vůbec nevyjeli. Na závěr po dělení pokladu, jsme si užili malého mlsání. Společně jsme si s indiány říkali, co se nám za celý týden nejvíce líbilo. Prohlédli jsme si videa z dnešního plnění úkolů při cestě do opuštěné tvrze a fotografie z celého týdne. Protože už bylo hodně hodin a indiáni byli velice unavení, tak jsme šli do hajan.
Už se na vás zítra moooc těšíme!
Vaše Velké náčelnice Kamča, Gabča, Karča, Marťa a malí indiáni 😀
středa 7.6.
3. školandový den!
Noc na dnešek byla o poznání klidnější. Malí indiáni byli nejspíše vyčerpaní ze stezky odvahy, tak jsme je nechaly přispat. Po ranní hygieně a bodování úklidu, jsme šli na snídani (švédské stoly). Po snídani přišel další dopis. Velký Manitou nás poslal do posvátné arény, aby se naše kmeny utkaly ve své zdatnosti – trojnohý běh, štafetová jízda na koni, přenášení ohnivé vody a lov medvěda. Unavení jsme posvačili mrkvový salát a odměnu za klání- zmrzlinový pohár s banány, šlehačkou a trubičkou. Po mlsce jsme si přečetli poštu z domova. A protože bylo krásné slunné počasí, tak si indiáni kreslili křídami, hráli s míčem, lasovali švihadlem….Před obědem jsme se ještě stihli vyfotit v kmenových tričkách.
Po obědě (krupicová polévka s vejcem, vepřový řízek s bramborem, mrkvový salát), jsme šli odpočívat.
Velký Manitou nás odpoledne vyslal k Hadím skalám, kde jsme hledali recept na hadí pochoutku. Indiáni získali další cenné body. Posvačili jsme v lesním altánku (rohlík se sýrem) a vydali se zpět do osady upéct hady a buřtíky. Cestou jsme objevili další díl mapy k pokladu. Po večeři si indiáni udělali posvátný totem a hráli si v posvátné aréně.
Dnes večer byla velká očista, na kterou se už velmi těšili. Voňaví si pak užili pyžamovou párty.
Dnes nás také opustila další pirátka i s jednou Náčelnicí. Bohužel ji sklátila horká nemoc.
Nyní už všichni spokojeně spí ve svých týpích.
Přejeme klidnou noc, vaše Velké náčelnice!
PS: Pozdravujeme naše odpadlé indiány, přejeme jim, ať se brzy vyléčí.
úterý 6.6.
Druhý pozdrav z indiánské osady!
První noc v naší osadě byla klidná, jen jeden indián se v noci zatoulal do cizího týpí a ustlal si u kamaráda indiána. Velká náčelnice ho musela odnést do jeho lože. Ráno o ničem nevěděl. První nedočkavci (kluci z veverek a zajíců) nás vzbudili před šestou hodinou. Po domluvě velké indiánky vydrželi odpočívat až do sedmé hodiny. V ranní poště nás opět pozdravil Velký Manitou, který děti nabádal, aby si udržovaly pořádek ve svých týpích. A tak ještě před snídaní měli naklizeno a získali první body za úklid. Po snídani (švédské stoly) jsme se vydali do indiánské osady Hohenberg, kde jsme poznávali tamní živočichy (ropuchu, zajíce, slepice, labuť, husy, ovce a krávy). Po svačině (ovocný jogurt) jsme skládali zkoušku z poznávání hmyzu. Indiáni si vedli dobře, a tak jsme se vydali na cestu zpět. Počasí nám příliš nepřálo, museli jsme obléknout pláštěnky a pospíšit si. Cestou jsme našli i část mapy k pokladu.
Doma nás pak čekal dobrý oběd (zeleninová polévka, guláš s knedlíkem). Protože jsme potřebovali nabrat nové síly, využili jsme polední klid k odpočinku a přečtení první pošty z domova. Bohužel jsme zjistili, že jeden indián onemocněl. I když nám to bylo všem líto, musel se vydat na cestu domů. Někteří indiáni, také přišli o první body za divočení v týpí.
Odpoledne jsme se vydali k osadě Libá, kde jsme navštívili hrad a zámek bledých tváří. Po jeho prohlídce jsme splnili další bodovaný úkol – Co jsem viděl v lese. Indiáni si museli zapamatovat co nejvíce obrázků. Cestou zpět jsme se zastavili koupit překvapení na zítřejší sportovní dopoledne.
Po večeři (vepřový plátek se sosem, hranolky, kečup) jsme relaxovali v solné jeskyni a tvořili obrázky na kmenový totem.
Pak už se unavení indiáni odebrali na hygienu a do pyžam, ale spát se ještě nešlo. Přišel dopis od Velkého Manitou, který chtěl prověřit jejich odvahu. Všichni indiáni, kromě jedné, která spala, se vydali do Černé jeskyně za svitu baterek. Poslední a nejstrašlivější úsek už zdolali úplně sami a potmě. Šedý vlk všechny odměnil tlapkou odvahy. Nyní už malí indiáni spokojeně spí.
Těšíme se na zítra, vaše velké náčelnice!
pondělí 5.6.
Po bezproblémové cestě máme za sebou první den v indiánské osadě Libá.
Hned po příjezdu děti pasoval náčelník Velký Manitou do indiánských kmenů: Zajíců, Lišek, Veverek, Vrabců a Soviček. Po ubytování a dobrém obědě (vývar, vepřové na kmíně s rýží) jsme si odpočinuli ve svých týpích. Poté jsme objevili první dopis v naší soví poště.
Velký Manitou nás poslal do Posvátné země, vyčistit moře a najít nápovědu k nalezení „Lístků“ – kartiček na bodování. Po svačince (rohlík se šunkou) se dětem podařilo úkol splnit a získat tak první cenné body. Cestou jsme objevili truhlu s talismany, o které se mají malí indiáni po celou dobu školandy dobře starat (navzdory tomu už pár uší, ocásků a očiček zničehonic upadlo PS: „To bylo omylem“). Také jsme našli první část mapy k pokladu.
Při příjemné procházce lesem jsme hledali klacíky na hady. Po večeři (Kynuté knedlíky s povidly, cukrem a skořicí) jsme v indiánské poště našli další dopis, trička a barvičky. Celý večer děti tvořily dárky pro své blízké doma a vybarvovaly trička.
Po náročném dni nás čekala už jen večerní hygiena a indiáni šup do svých týpí a do hajan.
Tak na shledanou zítra!
Zdraví Vaše velké náčelnice!
